Najdeme ho v ovoci a zelenině
Nezbytnost vitamínu C byla jednoznačně prokázána v případě kurdějí. Za objev chemické struktury vitamínu C získal Nobelovu cenu biochemik Szent-Györgyi v roce 1937. Tento biochemik zjistil, že vitamín C je kyselina askorbová, která se vyznačuje velice podobnou strukturou jako glukóza. Většina živočichů si také kyselinu askorbovou vytváří právě z glukózy. Nedokážou to pouze morčata, netopýři, opice a člověk. Jsou tak proto odkázání na příjem vitamínu C z čerstvého ovoce a zeleniny. Za výborné zdroje vitamínu C považujeme citrony, pomeranče, petržel, brokolici, papriky, jahody, kiwi, zelí, květák a růžičkovou kapustu.
Proč potřebujeme vitamín C
Vitamín C má význam pro tvorbu kolagenu a brání krvácení z dásní. Vitamín C přispívá k hojení ran, zabraňuje častému nachlazení či infekčním chorobám a onemocnění plic, celkově posiluje imunitní systém člověka a zvyšuje jeho odolnost. Vitamín C by měl díky svému antioxidačnímu působení snižovat riziko vzniku rakoviny. Kyselina askorbová má vždy stejnou chemickou strukturu, z tohoto pohledu tedy nezáleží na tom, zda zkonzumujeme čerstvé ovoce anebo dáme přednost potravinovému doplňku. Do tablet se syntetickými vitamíny jsou však přidávána umělá sladidla, cukry, umělá barviva, příchutě a látky, které drží tabletu pohromadě. Z tohoto pohledu jsou tedy lepší zdroje přírodní, ale zde zase nevíme, kolik mg vitamínu C skutečně přijmeme. Jeden pomeranč může obsahovat 30 mg a druhý pouze 5 mg kyseliny askorbové. Pokud nám tedy půjde o léčebné účinky, kdy je určitá dávka důležitá, zvolíme spíše jeden z produktů farmaceutických společností.
DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA VITAMÍNU C SE U RŮZNÝCH LIDÍ LIŠÍ
Je poměrně těžké určit doporučenou denní dávku kyseliny askorbové. Záleží na mnoha faktorech, zejména na způsobu vstřebávání ve střevě, na hmotnosti, přijmu tekutin a dokonce také na způsobu rozžvýkání potravy. Většina lidí si myslí, že nadbytečný vitamín C je z těla vylučován močí, existují však informace o tom, že různé tkáně mají schopnost akumulovat vitamín C v koncentraci výrazně vyšší, než je v krevní plazmě. Například nadledvinky, hypofýza, brzlík a žluté tělísko ve vaječníku akumulují v porovnání s krví stonásobně vyšší množství vitamínu C. Vysoký obsah kyseliny askorbové mají také slezina, plíce, varlata, mozek, lymfatické uzliny, slinivka břišní, sliznice tenkého střeva, ledviny a slinné žlázy. Z toho plyne, že nadbytku vitamínu C se nemusíme bát za předpokladu, že nám nevadí jeho kyselost.
VITAMÍN C PŘI CHŘIPCE A NACHLAZENÍ
V případě nachlazení či chřipky si téměř každý naordinuje citróny či zakoupí vitamín C v tabletách. Populární studie tvrdila, že při vysokých dávkách vitamínu C se sníží riziko vzniku nemocí z nachlazení až o 45 %. I když se tento názor dostal do povědomí široké veřejnosti a lidé tak v období nemoci běžně překračují doporučenou denní dávku kyseliny askorbové desetkrát až stokrát, mnoho dalších studií neprokázalo naopak žádný vliv vitamínu C na riziko vzniku nemocí spojených s nachlazením.